Jak zvládnout první cestu letadlem

Chystáte se, plánujete, ale tak trochu se obáváte, jak zvládnou děti let. Přece jen to bude úplně nový a neznámý pocit. Navíc z letadla nelze odejít nebo si zastavit na protažení jako při cestě autem. Stejně jako u všeho nového je důležitá příprava, proto vám přinášíme pár tipů.

Příprava

Určitě si o dovolené povídáte už dopředu. Občas tedy zaveďte řeč na cestu letadlem, ukažte si letadlo v knížce, venku na obloze, v televizi. Vysvětlete, že musí vzlétnout a mohou zalehnout uši a tak dále. Na letišti nechte děti proběhnout, nenuťte je poslušně sedět dokud nemusí. Běžte se podívat do obchodů a kupte si něco dobrého. 

letadlo

V letadle

Výhoda je, že rodiny s dětmi dostávají obvykle místa u okýnka nebo v první řadě, kde je více místa. Obojí oceníte, každý centimetr navíc je plus a starší děti rády koukají z okýnka. Co bude asi nejhorší je vzlétávání a přistávání. Dětem nabídněte cucavý bonbon nebo lízátko, aby jim nezalehly ouška. Miminko během vzletu a přistávání nakojte nebo dejte lahvičku s mlékem. Nápoje však nabízejte neustále, kvůli suchému vzduchu můžete být snadno dehydratovaní.

Zabavení v letadle je značně omezené, ale opět, vymyslete si možnosti aktivit a her dopředu a buďte připravená. Se staršími dětmi můžete hrát slovní hry, dát si dolů stoleček a hrát karty, pexeso, menší si zase může na stolečku malovat. Na chvíli také zabaví dětské časopisy a knížky. Když zrovna paní letuška nerozváží jídlo, běžte se projít, protáhnout nohy. A když už nic z toho nezabírá, tak za pohádku nebo hru na tabletu budou malí výletníci nadšení.

dítě

Co zabalit sebou

Do příručního zavazadla zabalte určitě náhradní oblečení, deku, polštářek, oblíbenou hračku, pro případ nouze jednu novou hračku, pití, kapsičku, sušenky, vlhčené ubrousky a pokud máte malé miminko, tak také dětskou výživu, dudlík, náhradní plenky a sáčky na použité plenky.

Cestu letadlem pojměte jako dobrodružství a zkuste si ji užít. Víte proč? Protože dovolená začíná.

Moje dítě je lepší, než to tvoje

Neznám rodiče, které by nechtěli mít dokonalé děti. Jsme nadšeni z každého nového pokroku, které naše dítko udělá. Jsme hrdými rodiči, jak jsou ti naši potomci šikovní, že dokážou někdy nemožné na svůj věk. Všichni víme, že nemůžeme naše maličké porovnávat, srovnávat. Není přece k zamyšlení to, aby naše děti byli především v pořádku jak po duševní, tak po zdravotní stránce? Aby se naše dítě rozvíjelo, musíme tomu napomoci, ale nemělo by to být přehnané. 

infant-4624862_960_720

Do určité míry je v pořádku, když naše dítě vyniká. Ale proč by musela, ta naše stvoření umět vše? Vždyť každé vyrůstá a dospívá rozdílně. 

Je to snad dnešní dobou? Nebo je to moderními maminkami?

Pokroky našich dětí, nebo maminek?

Od počátku narození, se díváme, jak naše miminko roste. Jak prospívá, přibírá. Vnímáme, jak to maličké začne hýbat prstíky, kopat nožičkami. Postupně se miminko vyvíjí, a my sleduje postupující se proměny. Užíváme si jeho smíchu, a čelíme pláči a různým překážkám. Zažíváme, společné hrátky. Naše odrostlé miminko se přetáčí, učí se lézt, stavět na nožičky, po náročném snažení chodit. Sledujeme, první krůčky, které se po čase mění na stabilní chůzi, a utíká nám z dohledu. Nastavujeme dítěti režim, a stavíme hranice, aby nám nepřerostlo dítě přes hlavu. Vždy to není tak růžové, a jednoduché. Ale my dospělí, se s tím musíme poprat, i když nám chybí energie a spánek. Měli bychom být hlavně vděčni za to, že můžeme mít děti, a že jsou zdravé. Pokud dítě nemá velký problém v růstu, nebo nějakou poruchu, mělo by mít samo čas na to, aby se učilo novým věcem, a po svém. Ale bohužel je nějaký nový trend v tom, že čím rychleji vaše dítě vše umí, tím je lepší. Proč? Protože máme zapotřebí ho ukazovat jako vzor? Nebo se chceme jen vychloubat? A tím vlastně shazujeme ty druhé maminky dětí, co jsou pomalejší. Nebo se musejí maminky předhánět a ukazovat, jak jsou ony dokonalé.

child-2205449_960_720

ZDE UVÁDÍM PŘÍKLAD TOHO, JAK BY TO NEMĚLO VYPADAT.

 

Můj syn už dávno chodil. Proč ten Váš ještě nechodí? Vždyť je mu už rok!

On má ještě ve dvou letech plenu?!

Moje dítě umí říct víc slov, než ten Váš, a je o pár měsíců mladší!

Uzavřela bych tohle téma tím, že můžu sama podle sebe posoudit, že je nám maminkám tohle nepříjemné. A ne! Naše dítě není horší, ono totiž umí zase jiné věci. Nutit dítě předčasně do něčeho, co ještě nezvládne, nebo nechce, nemá smysl.

Každé dítě má nárok na klidné dětství, a mělo by mít svůj vlastní prostor k tomu, aby si samo v hlavičce řeklo, co a kdy zvládne. 

AŤ MÁTE RODIČE ZDRAVÉ, SPOKOJENÉ DĚTI!